Úvodní stránka » Články » 2012 » Vláčkem na vláčky a pak zpátky

Vláčkem na vláčky a pak zpátky



Předpověď na víkend byla hrozivá – zataženo a pršet a pršet a pršet. Naštěstí se nevyplnila a to především v sobotu, kdy bylo opravdu krásně a teplo. Ale, jak už to bývá, k večeru se začalo zatahovat, kupily se hrozivé mraky a vypadalo to, že pokud ne hned, tak určitě do rána bude lít jak z konve. Naštěstí se tak nestalo, a tak podle předběžné dohody se Silvou, nasedáme s Ivkou (která zavolala přesně v 6.00, zda se jede) do tak brzkého vlaku, až to mnohé odradilo, a odjíždíme směr Rakovník. Vystupujeme před ním, v Lužné a za chvíli se k nám přidala Silva.


Muzeum vlaků jsme viděly jen z okna, protože jsme přijely tak brzy, že bylo ještě zavřeno, no tak snad někdy příště.


Silva nás neomylně vedla lesními cestami a cestičkami nahoru a dolů, které nás, při tom ranním chladu, pěkně zahřály. Projely jsme kolem Louštína, napojily jsme se na modrou turistickou a pokračovaly jsme okolo rybníků (Bucký, Punčocha, Mlýnský, Červený), přes Mšecké Žehrovice (keltské valy) do Nového Strašecího. To byl už čas oběda, tak jsme našly vhodné občerstvovací zřízení, a svět div se, zatímco jsme doplňovaly kalorie, vysvitlo sluníčko! Ono snad bude ještě pěkně!


Ze Strašecího jsme polními cestičkami dojely do Stochova, pak do Lán a už za chvíli nás Silva dovedla až k Srbům. Tady se s námi rozloučila a jela zpátky směr Rakovník a my s Ivou jsme pokračovaly už notoricky známou kladenskou cyklostezkou ke Kožové hoře. Tu jsme nemohly minout bez zastávky (polívka, čaj a fůra kofoly). A co se nestalo - jen jsme znovu nasedly na kola, začalo pršet a pršelo a pršelo a foukal protivítr celý zbytek cesty do Prahy, asi 20 km. Ale my jsme holky z ocele a nic nás hned tak neporazí a tak jsme s klidem sobě vlastním dojely do Prahy na metro (co nám taky jiného zbývalo?). Doma už čekala horká koupel.



Zhodnocení: ačkoliv jsem se do těchhle končin několikrát zabrousila, díky Silvě jsem se ocitla v místech, kde jsem ještě nikdy nebyla a kde bylo moc hezky: lesní a polní cesty a cestičky, mírné kopečky, skoro žádné silnice. A při pohledu do mapy by určitě stálo za to se tam vrátit a projet tato zákoutí jinak a jinudy…:-)).