Pátek
Z Prahy jsem jeli tři: Tomáš, Franta a já. Všichni jsme se sešli v Čelákovicích a první, co jsme udělali, že jsme naprosto změnili trasu. Místo ploužení se po silnicích mezi Lysou, Nymburkem a Rožďalovicemi jsme zvolili cyklostezky a tudíž zcela jinou trasu.
Projeli jsme kolem sv. Václava do Lysé nad Labem a udělali první krátkou pitnou zastávku. Pak jsme pokračovali přes Milovice, Mladou a přes různé lesní a polní cesty jsme se blížili k Jabkenicím, kde jsme počítali s obědem. Ale ouha! Restaurace, o které jsem věděla, že tam byla – pěkná se zahrádkou – už neexistuje a jediná hospoda toho času fungující v Jabkenicích otvírala až v pět odpoledne. A my už měli docela hlad! Zastavili jsme tedy aspoň v Památníku B. Smetany a trochu pojedli z vlastních zásob a pokračovali jsme přes jabkenickou oboru, Ledce, Kobylnice, Lhotky a všude jsme hledali, kde bychom doplnili energii. Marně! Pouze jen na jednom místě, po probuzení hostinské, jsme aspoň dostali napítJ.
Ale nebylo to jen o hledání, kde bychom se najedli. Před námi se začaly otvírat nádherné výhledy na Český ráj a hory v pozadí. U Petkov jsme se napojili na zelenou turistickou značku a krásným dlouhým sjezdem jsme se dostali do Svobodína. Odtud byl už jen kousek do Dolního Bousova a ačkoliv to byl jen co by kamenem dohodil do Kdanice, naše první cesta vedla na kus pořádného žvance v Bousově (aneb obědvali jsme v 18.00J). Toho dne byl učiněn rekord neb se jelo na dvě piva (a jednu housku) na 90 km.
Ale cesta to byla krásná, pohodová, samá rovina a velká převýšení, skoro žádná auta a určitě by stála za zopakování.
Sobota
Ráno nás uvítala naprosto modrá obloha a příslib krásného dne. V 9.00 vyjel z Kdanice dlouhý štrúdl cyklistů do Sobotky a na Humprecht, kde jsme si prohlídli okolí z ochozu zámku. Po prohlídce se ujal vedení Vašek, znalec okolí, a my jsme ho následovali do vesničky Vesec (vesnická památková rezervace, 18 převážně roubených chalup tvořících jeden celek) a pak krásným romantickým údolím po modré tur. značce a mezi skalami a přes údolí Plakánek jsme se dostali ke Kosti. V Libošovicích byla první občerstvovací zastávka, pak jsme pokračovali přes Podtrosecká údolí, cyklostezka se spojila s červenou turistickou a pomalounku, polehounku jsme stoupali k zámku Hrubá Skála. Tady zastávka, prohlédli jsme si kapli (poprvé, vždy byla zavřená) a kdo došel na nádvoří zámku, zjistil, že je otevřená i vyhlídková věž, která také nikdy otevřená nebyla. Využili jsme toho a nenechali jsme si ujít výhledy na Kozákov a Rotštejn na protější straně (který byl sice také v plánu, ale v tu dobu už odsunut na jindy – absolutně bychom nestíhali). Po této krátké vyhlídkové zastávce jsme pokračovali na Valdštejn – bez prohlídky, i nakouknutí za bránu 50 Kč! –dlouhý sjezdem do Sedmihorek – oběd. Pak nás čekaly Trosky, a tady to už žádné lehounké pomalounké stoupání nebylo – napřed dlouhý sjezd, pak dlouhý výjezd a ještě jednou znovu se závěrečným prudkým stoupáním k symbolu Českého ráje. A když už jsme pod ten symbol dojeli, tak jsme si taky na něj vylezli a prohlídli okolí ze všech stran.
Z Trosek jsme pokračovali po cyklostezce, která kopírovala zelenou turistickou značku a zanedlouho jsme se dostali do Sobotky a na to šup jsme byli ve Kdanici.
Ujeli jsme výživných 55 km a nastoupali (prý) 1000 m. Den jsme zakončili koupáním v bazénu a bujarým veselímJ.
Neděle
Hrozba, že budíček bude v sedm a odjezd v osm, nebyla realizována, vyjeli jsme opět v devět ráno. Naším cílem byly tentokrát Prachovské skály. Opět jsme projeli Sobotkou a přes vesnice Staňkova Lhota, Samšina a Zámostí jsme se dostali k zřícenině hradu Pařez, vystoupali jsme k Pařezské Lhotě a dlouhým sjezdem jsme se dostali do Prachova. Tady jsme nechali kola a šli jsme na malý okruh do Prachovských skal, asi tak 3-4 km, ale z jednotlivých vyhlídek jsme krásně viděli celé panorama: Kumburk, Tábor s rozhlednou, Kozákov, Rotštejn, Trosky…
A že jsme se tak hezky prošli, čekal nás za odměnu dlouhý sjezd do Jičína (oběd) a pozor! – málem začalo i pršet. Ale než jsme se stačili najíst, tak bylo jak po dešti, který ani pořádně nezačal. Pokračovali jsme po cyklostezce okolo rybníka Jikavce a obloukem přes pole lesy stráně (a pár nahoru-dolu) jsme se opět dostali k Samšině a zpátky do Sobotky, udělali jsme tedy kolečko dlouhé asi 45 km.
Tak takhle bylo v Českém ráji. Děkuji všem za krásný víkend, doufám, že se vám tam líbilo, tak jako mě a těším se na spousty a spousty dalších společných cest. Dana